KETRY.NET - Fórum :: Dovolená, výlety

[album.volny.cz]

Historie objektu:
Boskovický hrad postavili na konci 13. či na počátku 14. století příslušníci panského rodu, který se po Boskovicích od r. 1222 psal. Vzniklá časová disharmonie zakládá na otázku lokalizace a povahy nejstaršího sídla rodu, která dosud nebyla uspokojivě rozřešena. Nový hrad vstupuje na historickou scénu r. 1312, a to ne zrovna slavně: onoho léta byl dobyt a pobořen vojskem českého krále Jana Lucemburského, protože se jeho majitel Archleb z Boskovic (1292 – 1342) proti králi – spolu s jinými moravskými rozbrojníky – postavil. Král však brzy dobytý hrad Archlebovi na přímluvu šlechty vrátil. Archlebův syn Ješek z Boskovic po r. 1348 zvětšil bohatství a zlepšil postavení rodu. Jeho nástupce Jan Ozor se pak dokonce odvážil postavit moravskému markraběti Joštovi, což se ukázalo jako osudná chyba: r. 1389 byl boskovický hrad znovu obležen, dobyt a pobořen a Jan Ozor přitom patrně nalezl smrt. Markrabě Jošt pak svěřil boskovické zboží Heraltovi z Kunštátu se svolením, že smí pobořený hrad obnovit (1398), což se také stalo. Od r. 1434 vlastnil boskovické panství pozdější český král Jiří z Poděbrad a Kunštátu, který je r. 1458 postoupil zemskému hejtmanu Vaňkovi z Boskovic. Tak se hrad vrátil do rukou rodu, který jej založil, a náležel mu do r. 1547. Strmé politické kariéry ve službách uherského krále Matyáše dosáhl Jaroslav z Boskovic (1452 – 1485), nakonec však byl z rozkazu téhož krále ve Vídni r. 1485 popraven. Jaroslavův bratr Ladislav Velen z Boskovic (1455 – 1520) a Kryštof z Boskovic provedli na hradě v první polovině 16. století některé stavební úpravy. Tíživá finanční situace přiměla pány z Boskovic prodat jejich rodové sídlo r. 1547 hornickému podnikateli Šimonu Ederovi ze Štiavnice. Dvacet let nato koupili Boskovice Morkovští ze Zástřizl, kteří významně zesílili hradní opevnění. Poslední mužský Zástřizl zemřel r. 1687 a sňatkem jeho vdovy přešly r. 1690 Boskovice na Františka Waltera z Ditrichštejna. Ten ještě na hradě (do r. 1720) bydlel, r. 1729 si však Ditrichštejnové postavili v podhradí novou rezidenci a hrad poručili osudu; ten se do konce 18. století postupně změnil v úplnou zříceninu.

Exteriér, stavební vývoj:
Složitý komplex boskovického hradu vznikal postupným vývojem. Na počátku 14. století měl nevelký hrad podobu zhruba oválu s orientací východ – západ a osami 45 a 35 m, který zaujal skalnatý vrchol kopce. Nádvoří vymezovala silná plášťová zeď s tupým břitem na nejohroženější západní straně. Brána do nádvoří se nacházela na severu. Čtyřprostorový palác přiléhal k plášťové zdi na jihu a částečně východě, na západě byla vyhloubena cisterna. Páni z Kunštátu na konci 14. století obnovili a přestavěli palác, který se rozšířil dále podél plášťové zdi na východ, a nové budovy přistavěli k obvodové hradbě i na západě. Na západě a částečně i severu zesílil odolnost hradu parkán. Černohorští z Boskovic ve druhé polovině 15. století obehnali hrad ze západu, severu a východu novým hradebním okruhem s čtverhrannými, dovnitř otevřenými baštami. Na severozápadě byla navíc hrubost hradby větší než v jiných úsecích a zeď zde má podobu jistých úskoků, které usnadňovaly její flankování. Nově vzniklé předhradí bylo ovšem využito – zvláště na severu – zástavbou hospodářského charakteru. Ještě v první polovině 16. století zpevnili Boskovicové plášťovou zeď jádra několika mohutnými opěráky (v renesanci upravenými do podoby zastřešených věžic), východní z nichž byl proražen novou vstupní branou s portálem s oslím hřbetem. Pozornost byla věnována i obytné složce: k nádvorní frontě starého paláce přistavěl Ladislav z Boskovic (do r. 1520) podklenutý ochoz, po němž byly přístupné místnosti v patře. Poslední rozsáhlé stavební úpravy hradu provedli ve druhé polovině 16. a na počátku 17. století Zástřizlové. Východní rameno vnějšího hradebního okruhu se posunulo na východ a nová hradba probíhala pod hradním jádrem až na jihozápad, čímž vznikl nový hradební okruh s předhradím. Obranyschopnost nové hradby posílila na severovýchodě polygonální bašta a na jihozápadě okrouhlá věž, která zaštítila pod ní zřízenou branskou budovu přístupnou po mostě přes příkop. Věž i hradby dostaly cimbuří a atiky typické pro renesanci. Z doby úpadku hradu pochází dlouhé obdélné hospodářské stavení před vstupem. Nutné je krátce se zmínit ještě o vrcholu Zámeckého kopce, kde se dodnes spatřují zbytky fortifikace zvané Bašta. Dodnes nebyla uzavřena diskuse, zda se jedná „jen“ o předsunuté opevnění boskovického hradu (tím byla uvedená pozice ve své historii každopádně), či zda zde ve 13. století mohlo stát nejstarší sídlo pánů z Boskovic. Místo bylo podle všeho opevněno už v pravěku. Lichoběžníková fortifikace byla vymezena hradbou, kterou obíhal příkop a val. V severní části nádvoří stála palácová budova o rozměrech 22 × 8 m (!), která měla podle všeho klenuté místnosti (pro pouhé předsunuté opevnění značně netypické). Problematika boskovické Bašty si zasluhuje další badatelské úsilí.

Interiér:
Interiéry hradu se, s výjimkou polozasypaných sklepů, nedochovaly. Z hradních zřícenin je zřejmé, že minimálně některé místnosti v bývalém paláci byly klenuté.

Současný stav:
Z hradu Boskovic, tyčícího se na výrazném výběžku ze Zámeckého kopce jižně od města, se do současnosti dochovala mohutná zřícenina, jejíž zdivo bylo již z větší části konzervováno. Velmi dobře zachovalé je zejména opevnění s první vstupní bránou a okrouhlou renesanční věží. Nesrovnatelně hůře dopadly hradní budovy, palácové v jádře nevyjímaje; z těch zůstala jen torza – byť obsahující četné architektonické detaily –, protože jejich nádvorní stěny se téměř bez výjimky sesuly.

Zdroj: [www.castles.cz]
Tady jsem ho našla [hrady.hyperlink.cz]
Pro milovníky hradů a zámků úžasné stránky.

YouTube [Otevři] [Jdi na YouTube]

Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Tigra (15.10.2007 23:31)

Volby: Odpovědět•Citovat

Téma: Předchozí•Následující

Bohužel, do tohoto fóra mohou přispívat pouze přihlášení návštěvníci.